A zakřičel...
A zakřičel...
Anotace: ()()
Zimovřivá panička byla ledově svůdná
když sem se ptal
rozžhaveného Hélia
jestli milovat je z očí slunce
které po ránu tak rád sleduji
ale on nevěděl
zamrzl v tom
jak v krápníku křišťálů záhad
co má paměť nesahá
a neobstojí přesah vědění
jež se mnou kalí
ten chrám zbožný
jaký je v lůně skrytý
v prosbách časů útěch
růst a nalézat
to nazpět rozpíná koniklec
a jarem ctí rytmy radostí
nechť spásá vesmír sláv
v úlomcích modrých hvězd
a stokřídlých krás
tak bych dobyl můj svět
a zakřičel....
Sem svědkem záplav spočinutí.
když sem se ptal
rozžhaveného Hélia
jestli milovat je z očí slunce
které po ránu tak rád sleduji
ale on nevěděl
zamrzl v tom
jak v krápníku křišťálů záhad
co má paměť nesahá
a neobstojí přesah vědění
jež se mnou kalí
ten chrám zbožný
jaký je v lůně skrytý
v prosbách časů útěch
růst a nalézat
to nazpět rozpíná koniklec
a jarem ctí rytmy radostí
nechť spásá vesmír sláv
v úlomcích modrých hvězd
a stokřídlých krás
tak bych dobyl můj svět
a zakřičel....
Sem svědkem záplav spočinutí.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Skvělá, Dejvi... dala jsem si ji párkrát a pořád v ní bylo co nového najít...*
22.05.2024 10:39:17 | cappuccinogirl
ST. Tvá citlivá poezie je emotivní a křehká, bohatost slov. Děkuji za možnost čtení. Posílám kamarádské obejmutí.
22.05.2024 09:30:52 | mkinka