Pozemšťané

Ohýbání břehů ruší tíseň
a všechny leklé ryby posílá do nebe
jako vyzpívané ptáky
Nezmění se nic
když budu věřit na člověka
porostlého srstí anděla
odloženého v trávě jako osud
Překládání vln jako stránek
tišení tempa
když do mě vstupuje
přiléhání písků až k srdci
zvířete
Když ho hladíš a krmíš
nekouše