Nemyslete dobří dudáci zpěvní

Plamen otráveného slunce
zažehl zemskou atrofii
a ty sis palčivě zaplakalas
abys rozesmutnila můj hřbitov kvítí
co hnije břečkou trusu
a chátrá propastným listím
a křičí do příšerných můr nekonečných nocí.


Stůj v pozoru u stromu
vylez na něj po čtyřech
a zlom si skokem vaz
je totiž satanský čas tvého bezpáteřního konce.



Zaklínám tě do marnotratných černých temnot
kde budeš sežraná matkou chimér
a zotročená jako lascivní busta
to si přeji z pokažené aorty
ale za to mě pošle Bůh dolů
abych zaplatil svou daň
když nevidím sebe v zrcadle žalu
nenávidím všechny ovce
i telata s prasaty začmouděných jatek.


A hrom byl na světě rozpolcen
a my s ním taky
nemyslete dobří dudáci zpěvní.