Po krajinkách krajin popelišť

Vycházející lůno hvězd
zaposlouchávám tvé modrozdání
bubínkem nezištně
u kapličky na rozcestí v podlesí
jež vločky se taškaří
kdo bude králem největší
při zamrzlém potoku
jako z mého nekvětu
co sem teď utajil za rozbřeskem včel
píchajíc ty prozpěvy vlaštovek
a poetických buřičů
a mezi nimi ta má puma
ta to drápe i snad na zdi
a takové jsou rozpárané věty
nemám ji totiž co říct
tak skáči přes kaluže i kameny
ale ony mi na otázku proč
nic kladného neodpoví
miluji už měsíce jen třepotavý plamen obrazů
po krajinkách krajin popelišť
jaké se hluboce dotkly prchavé noci
ubrečených mraků bez kordu
a bez štvanic dojatě chlopní bít.