...

hranice mezi amatérismem a láskou
prostor smršťující a napínající tělo zvířete
srdíčko, dýchavičná krev, plné žaludky
a každý prší, zem rozměklá všemi souložníky
kdyby hlas chodil potmě
potkal by mého králíčka
pila by se rozléhala pokojem
stažený kus a na plotě visí hvězda
kdybychom aspoň věděli
kdy a kam padá světlo
loketní jamka volně visí a přitom to ještě včera
něco bylo
roztroušená slova leští jako udičky
nasedáme a letíme
a zhasínáš třepetající jazyk
další cigareta
chytám tě za nohy
ještě že jsem mohla
ale není každé smíření u umírajících plic
jsou tmy, které nezvedneš
ani když visíš celou noc na andělíčka
a polykáš
nic se nestalo
ještě
tolikrát
záblesk županu přitáhnutého v pase
co si myslí ráno o nudlové polévce je rovno
našemu čenichání
za sklem obtištění ptáci
hýkají jako opuštění sýčci z gotického románu
samé gesto samé gesto
nic se nestalo
tma přišla a neopustila
všude se svítí
a škvaří hmyzí křídla
to dá rozum
že navěky