Anotace: :(
Tichými kroky
sleduji čas
ubíhaj roky
a vnitřní hlas
stále jen radí
nadává, mluví
jako mráz chladí
ze sna mě budí.
Zastavit nelze
plánuje sliby
vytváří tenze
a říká kdyby.
Není to Bůh
nebo snad ano
rozum mi ztuh
mám vypatláno.
Vnitrni hlas slovy nikdy nemluvi!
To jen hlas srdce udava mu smer
Je jako orakulum - nechej nebo ber
Pravdiva esence s absenci pomluvy
Bdela a pozorna, jasna jak krystal sam
Prijima bez rozdilu svetlo, tak i stiny
Mesicni korunou ozari nehostinny
zmatky i stavy mysli, nepokoj ci klam.
Vnitrni hlas hravy jest, jak delfin na vlnach
Topi se v emocich, by zahy vzletl vys
Tvar jeho klidna vzdy, jen na chvili se ztis
a dechem vedomym jen eliminuj strach
A pak se pravdou stavas, v pravde usinas
Nachazis vlatni stred a odpovedi znas!
28.08.2024 11:43:23 | šuměnka