Ach jó

Jsi andělská
a sníš v pamětí večerních hvězd
jež byly zaprášeny tyrkysovým květem
který to opále ovonil
abys předminulý živote
mi připomněl
koho sem tak bezpodmínečně miloval

bylas ještě nepolíbená, či líbená mnou

proto chci umřít na nebeské lodi
a holoubět, plout v tvém vlnícím objetí

dojmulo to i selky za ukolébaným polem
ty byly schváceny vztahujícím dlím sluncem
i pod divokým zrnem s jasným polednem
si oddychl kolibřík z perel peří nezapomínajících vzpomínek.



Ach jó
loučím se má mladá třešeň
co máš na mě spadeno
v hloubi zachvělého srdce
nechť jít a nesoudit.