Cesta

Za oknem kapky podzimního deště
Přemýšlím a hlavou běží, miluji tě ještě?

Z parapetů pomalu stékají pramínky vody
Vzpomínáš na tehdejší léta a lásky hody

Vítr unáší společné plodné touhy
Ty, tam jsou tvoje umělecké vlohy

Zrak léty pomalu a jistě se již kalí
Myšlenky, jak vařící se hlávka zelí

Ztrácí, se vše v dálce zapomnění
Už nezvládáš ani starost o společné jmění

Kostel a v dálce jeho věčné kříže
Tušíš, že jsou ti již značně blíže

Břehy temné bez návratu...