Přivykám
Přivykám
Anotace: archiv 2012
V odraze všech přítomných věcí
spatřil jsem věčnost okamžiku
které přivykám
která mě převyšuje
která zavazuje
abych žil
abych "znal"
aspoň na chvíli
co je to procitnutí
a co bolest
ve své nahotě
jež nás osvobodí
V odraze souzení
v obraze dobra a zla
spatřil jsem Zemi
která letí divoce
která vesmírem se otáčí
jako naše tváře za Sluncem
aby se něco stalo
aby se vyvíjelo
aby bylo teď
a pak ještě další
abychom bořili mosty
a stavěli zase opodál
podobné a přesto jiné
v našem kraji
v domově nitra
tam se schováváme
na prahu jitra
když hřešíme svým rozumem.
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
..řekla bych: která navnazuje - abys žil a snil
znát není potřeba - Vesmír ti v pravou chvíli všechno pošle
znalosti; aby ti situaci ozřejmil
i souputníky - abys měl sdílet s kým - ty souvislosti došlé...:)
24.01.2025 14:11:25 | šuměnka
Děkuju za podnětné zamyšlení, vážím si toho, ať mi napíšeš cokoliv, protože jsi moudrá. To je také pravdivé a nevidím v tom vůbec rozpor - v tom celém kontextu : ). K tomu znal přidávám uvozovky, pak to snad bude jasné, jak to myslím :-), Šuměnko. Napsal jsem to před dlouhými 13 lety, PANTA RHEI... Nikdo nic nevíme (ano, není potřeba znát, co je to vlastně znát), to si jen myslí naše podmíněná mysl, ale to neznamená, že nemůžeme tuto vesmírnou hru nějak prožívat, když jsme tady a teď. Nejsem si jistý, zda se musí brát text básně takto doslova :).
24.01.2025 14:19:23 | Martin Kredba
Moc moc děkuju, zahřálo to, Jiťu, jsi zlatá : )
24.01.2025 13:27:48 | Martin Kredba
I já jsem vděčný, když se ti verše (i) ode mne líbí i za podporu...:-) **
24.01.2025 13:33:30 | Martin Kredba
Ty jsi mě též dneska chválil v mé tvorbě a já jsem vděčná za to.
Mám čtenáře a to se počítá.ju.
24.01.2025 13:30:15 | mkinka