Anotace: Oldřich Mikulášek Možná to ví jen křehoučký ptáček ve večerním křoví, když zpívá, brka všech per svých zaťatá v hrdle a pohroužená v krvi .
O světle sní
temnotou nahá holubice
a čeká až
v srdcích se rozední
Teprve pak zavrká ...
Když láska rozežne své svíce,
že jiskra něhy vylétla
i z krve zlého člověka ...