Leonidova

Dávám sbohem Teplým branám,
naposled ať hudba hrá nám.

Hudci, hrejte,
ženy, dejte
poslední nám polibek,
ať ubráníme příští věk;
pro naše dcery, naše syny,
svět je jen náš, nechcem' jiný! 

Než zem se pod jich kroky rozechvěje,
než šípy slunce zastíní,
pomněte, mí bratři, tento den je
provždy váš, jste jediní!

Již stůjte pevně, štítem k štítu,
ať hlasy naše s větrem zní tu!
A zašlapejte v špínu země
nečisté to jejich plémě.

Ni jedno kopí ať neostane ladem,
neb dnes po západu večeříme s Hádem!