Dosud stojíme

Již tenkrát, kdy kníže oráč odložil svůj pluh,

při nás stáli Perun, Bílý Krist a Bůh;

již tenkrát, kdy nad mršinou slétaly se vrány,

my svorně stáli a jen sobě byli pány!

Dnes jste znesvětili přeslavného hrobu

a špatně pro svou zradu zvolili si dobu,

neb s Václavem pozvedneme meč a kalichy

a hladně vám vnoří zobáky se do míchy, 

když skrz žebra se natahují pro plíce

a pro srdce spáry dravé orlice;

A chcem' slyšet žalostný váš řev,

až vám břich a hrudník začne drásat lev!