Ach

Tak mnoho chtěl bych tento večer říci
Leč chladnou pušku tisknu dlouho k líci
A dlouho za úplňku chtěl bych verše plodit
Však nemohu, nechci se tou řekou brodit

Mnoho haslo sil na dlouhé řece synů
Leč pouze otcové skládají obětinu
Na pontony z klacků a hlíny
Popatřící na mnohé marnotratné činy

Tichý výstřel rozetnul hutnou tmu noci
Druhý výstřel mu hned letěl ku pomoci
A kovový zápach železité krve
Zavanul vzduchem, však ne poprvé

Vlastní zřel jsem krve v bahně zákal
Když Azrael mne na výpravu lákal
Do zemí dalekých na druhé straně světa
Leč po jeho plánu je ve vteřině veta

Já střelil jeho do obličeje k líci
My Čechové jsme vždy hrdí válečníci
Nebyl to anděl či jiný tvor stínů
Jemuž k ránu měl bych skládat obětinu

Malý voják, jemuž helma skryla tvář
Sám vydal se tam, odkud žhnula zář
A šeptal tiše jméno svojí milé
Tichou modlitbu té nekonečné chvíle

Já ležel vedle něj snad minutu, snad rok
Krvavá kaše tlí tam, kde býval kdysi bok
Hvězdná obloha mne uložila ke snu
Já nevěřím na anděly; opěvuji Vesnu