Cesta z Čech

Pod tvým tělem, Radobýle, rozkládal se svět
Nyní dovol mi ti lehce vyprávět
O básníku, jenž chtěl slasti světa znát
Však skonal dřív, než plodil jabloňový sad
Skonal a chrčel krev a žluč
Přivři trochu oči, nesténej, neskuč

Žil životem prostého jinocha
Nežli kraj tvůj padl mu do oka
Pak rozplynul se do vod, skal a borů
Viděti chtěl shora každý vrchol, horu
A písně své psal si do listí a travních ploch
Mladý byl; méně muž než hoch
Dvacet pět let se toulal světa krajem
A domovinu svou si pletl s Rájem

Než však srdce mohl k životu jak kord tasit
Spěchal hbitě požár v dálce hasit
Na Cestu z Čech se záhy vydal
Tak, Radobýle, Mácha skonal