Z vyšší moci 2

 

Zůstaň, lide chudý duchem,

moudrosti třeba ti není,

nasytit se můžeš vzduchem,

pak nebudem v ohrožení.

 

Ten lid na duchu chudý,

vkládají jemu za vše vinu,

o svědomí jim káží bludy,

svědomí neznamená vždy vinu.

 

Potlačováni jsou na duchu,

potlačováni jsou, až to bolí,

potlačováním brání v rozpuku,

potlačováni jsou těžkou holí.

 

„My, mešním vínem posilněni,

kážem, pracuj do umdlení,

když budete podrobeni,

možná dáme rozhřešení.“

 

Jsou to soudci samozvaní,

jež pod rouškou rubáše,

chamtivost jim nezabrání,

mnoho zla tím napáše.

 

Až lože smrtelné jim velí,

do umírání se jim nechce,

rozhřešení potom čelí,

umírá se jim velmi těžce.