Paracelsus

Paracelsus

Anotace: Po dlouhé době zase jeden z mých mnoha úkolů...

Milá paní profesorko,
já chtěla bych vás seznámit
s mužem, ze kterého je horko
a co pro mě byl jen neznámý.

Dnes už o něm více vím,
nevěřím těm hloupým lžím,
řeknu vám to, čím vším
on za život svůj se proslavil.
(Byl tedy něčím významný.)

Jméno má až příliš dlouhé,
Theoprastus Philippus,
to jsou jen dva kousky pouhé,
Aureolus Bombastus.
(Jméno bez příjmení: Theoprastus Philippus Aureolus Bombastus)

On býval synem šlechtice,
tak ve jméně měl „von“,
rod však zchudl nechtíce,
a tak jen Hohenheim používal on.
(Konečné jméno: Theoprastus Philippus Aureolus Bombastus von Hohenheim, pocházel ze šlechtického rodu, který však v 15. století zchudl.)

Maminka mu umřela,
otec, ten mu zbyl,
zajímala ho škola kyselá,
on městským lékařem byl.
(V roce 1502 mu zemřela matka, s otcem se přestěhovali do Korutan, kde jeho otec působil jako městský lékař a současně docent na hornické škole.)

Že otce škola bavila,
tak i Parascelus se učil,
díky škole, co doly vlastnila,
nerosty se mučil.
(Parascelus získal mnoho zkušeností s nerosty díky pozvání rodiny Fuggerů. Tato rodina měla měděné a stříbrné doly, setkával se tedy s hornictvím a hutnictvím.)

Parascelus velmi chytrý byl,
všude možně studoval,
pole vynikajících známek zryl
a budovy s nadáním raboval.
(Parascelus byl vynikající a nadaný student, studoval na 5 evropských univerzitách, konkrétně například v Lipsku či Kolíně.)

Svůj první titul v sedmnácti
ve Vídni on získal,
absolventů mediny součastí,
hrdostí se blýskal.
(Ve svých 17 letech získal ve Vídni svůj první titul, vystudoval doktora obojího lékařství.)

Staré spisy neuznával,
on raději šel s dobou,
prej Hippokratés zaostával,
snažil se ukázat myšlenku novou.
(Spisy starých autorit kritizoval za jejich precizní logiku a požadoval, aby se začalo učit podle zákonů života ze zkušeností.)

Po světě se toulal rád,
proto dobrou pověst neměl,
prej byl ještě příliš mlád,
aby rozuměl problémům země.
(Hodně cestoval a toulal se, jeho cesty jsou však zahaleny tajemstvím, proto se mnohdy přemýšlí, jestli náhodou nedělal něco nelegálně.)

On na velkou věc pak přišel,
na co nikdy nikdo před ním,
když lidi v nemoci našel,
že ne všechny jde vyléčit lékem jedním.
(Zjistil, že někdy lék člověka vyléčí a jindy selže, proto studoval domácí praktiky, jak léčí lidé, jakou mají zkušenost,… Popíral tím svůj titul a mnoho odborníků pobouřil.)

Taky spojil mnohá odvětví...
jako astronomii, filosofii, chemii,
přidal botaniku, nauku i o větvích,
a k tomu mineralogii.
(Při diagnóze a charakteristice nemoci, včetně její léčby, spojil chemii, filosofii, botaniku, mineralogii a astronomii.)

A že věřil na magie elementy,
za čaroděje byl označen,
on navrhoval amulety,
kvůli tomu byl ze společnosti vytlačen.
(Věřil v sílu z hůry, na rituály i amulety, které mohly člověka vyléčit. Díky této spojitosti s magií byl označován za čaroděje. Také hledal různé talismany proti nemocem, spojitost mezi léčbou a zvěrokruhem a kladl velký důraz na minerály.)

Když byl teda alchymista,
tak alchymii on se věnoval,
lékařství podporoval dozajista,
tak před učením Flamela ostatní varoval.
(Prohlásil, že alchymie není jen o transmutaci kovů, ale také o Všeléku a Elixíru života, že se dá alchymie využívat i v lékařství.)

Jeho objevy jistě využije,
věda nám již dobře známá,
věda – toxikologie,
kterou zná každá dáma.

On totiž dobře věděl,
čím syfilis má léčit,
spíš než by hloupě seděl,
chtěl tyto nemocné zabezpečit.
(Léčil v Norimberku syfilidu, kdy se dotknul toxikologie díky svému tvrzení, že jed od léku odlišuje pouze podávané množství. Při léčbě syfilidy totiž podával rtuť.)

Takže, když se vyrovnal mnoha virům
a cíl některých alchymistů pozměnil,
sepsal třeba Liber Paramirum
a knihou o otravách horníků se nám odměnil.
(Sepsal mnoho knih a spisů, například právě Liber Paramirum, nebo Knihy o otravách horníků, také napsal Labyrint, Knihy o dlouhém životě a Knihy o tartarických onemocněních anebo Herbarius.)

A když už byl smrti syn,
prokázala se travičů nevina,
a že to nebyl ani trestný čin,
protože jeho zabila… rakovina.
(Kolem jeho smrti bylo spousta povídek a pohádek, kterým by mnozí nevěřili. Věřilo se také, že jej otrávili, že jej zabili kvůli elixíru života a podobně, nakonec se však ukázalo, že jej dost pravděpodobně zabil jeho způsob života, kdy byl stále v kontaktu se rtutí a podobnými prvky.)
Autor Diktátor., 18.07.2017
Přečteno 698x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel