Ach, karvinský zámku...

Ach, karvinský zámku, kde je ten slavný čas?

Kdy se ve tvých komnatách ozýval císařův hlas.

Kdy dámy ještě nosily vějíře a noblesu,

muži na koních cválali na lov do lesů.

 

Ach, karvinský zámku, kde je hrabě Larisch i s rodinou?

Snad tu ještě stával teprv před hodinou.

Hodina - jedno století, uteklo rychle...zas,

jen marný básník a snílek chce vrátit ten čas.

 

Ach, karvinský zámku, kde jsou ti významní hosté z řad šlechty?

Ne jen titul, ale i úmorná práce člověka šlechtí.

Tady v karvinském moři uhlí roboty dost,

však i kvůli tomu vystavěli Larischův most.

 

Ach, karvinský zámku, kde ti horníci zmizeli? V pekle?

Páni ti to neví, když klusají na lov v sedle.

V tom karvinském moři se již utopilo mnoho zloby,

však přesto mnoho z ní přešlo i do naší doby.

 

Ach, karvinský zámku, kam odešly nohy krásných žen,

které ti zpříjemňovaly každý tvůj slavný den?

Kde zmizely tituly, řády a ctnosti rytířů?

Zbylo zde jen pár porcelánových talířů.

 

Ach, karvinský zámku - tebe navštívil i sám princ korunní,

jenž však zůstal princem a jen ve smrti trůní.

Smutné oči jeho sestřenice bloudí snad zámkem dál,

jakoby nikdy nechtěla ukončit ten podivný bál.

 

Čas vše prachem pokryl, zbylo jen uhlí kousek,

pár dopisů vetchých jak čajový ubrousek.

Ach, ty zámku z Karviné, lesk a bída slávy v tvých komnatách,

a ty človíčku nevíš, že máš jeho historii na patách.

 

Ach, zámku zašlé slávy...tam v Karviné - moře uhlí,

pro tvůj slavný čas - kdys - mé srdce provždy truchlí...