Bílá smrt (památce Hanče a Vrbaty)

Když hory nejvyšší tančily se zimou
tanec smrti, aby své vrchy zahřály
zaváté jsou dávno sněhovou peřinou
na počest umrzlých přátel,smuteční žalm zahrály

Kolem Labské boudy chodil mráz se zubatou
to když lidé nalezli nedaleko Sněžky
mrtvá těla lyžařů-Hanče s Vrbatou
(zatímco odnášeli doĺu bezvládné tělo)
stály v závěji,jak smírčí kříže zabodnuté běžky

Ani březen ještě v Krkonoších jaro neprobudil
pod bílou peřinou nespatřím jedinou bleduli
dva mrtvé lyžaře sníh dávno už nestudil,
ačkoliv je mohl varovat hlas cedulí

Hory, které pouto věrného přátelství zavály
běsnící laviny tu řádí už od nepaměti
dlouho, dlouho trvalo, než sněhů masy roztály
v nich srdce obou přátel musela ztrátou trpěti