Barborka

Večer na hradním nádvoří
až prostoupí skrze kámen
louče do jedné zahoří
s lotrem bude rychle amen

Vítají ho nadšené davy
když na rynek vězně vedou
odtud rovnou do šatlavy
kde s ním hrozné věci provedou

Sedím v kulatém altánu
kolem něhož zlátnou slunečnice
zlí muži brzy budou v pánu
na krku řetěz,na rukou palečnice

Povídali muži strašidelnou historku
jak kdysi pod tím altánem
nechali zaživa pohřbít jakousi Barborku
pozdě večer nebo nad ránem

Ten altán její jméno nosí
od doby,co Grabštejn postavili
kat zatím všechny hlavy kosí
aby zlých mužů nadobro se zbavili

Sotva tam dohrála hudba dobová
kat v červeném hábitu brousí meče
na popravu kráčí odvážná osoba
svému trestu jen na oko uteče