Anotace: V lednu 2008 začínly události předcházející válce v Iráku a honbě na Sadáma. První byl atentát na hotel autem plným výbušnin... na paměť obětí, které netušily jakého svinstva se stanou oběťmi... »wedle_vazy« byl můj virtuální přítel, spoluautor a učitel.
***
Přines jsem ženě černé poupě
Jen tak – fakt - nic jsem neproved
Do vázy vodu, do vázy květ
na stolek postavil
a šel jsem psát
Bylo čtvrt na devět
V deset hodin jsem (asi, snad)
na poupě se šel podívat
jenomže květ mi zatím zvad
nepomyslil jsem na Baghdád
Bádám, co kytce schází
Na stole leží wedle vazy
složené noviny a v nich
sedmdesátdva mrtvých...
-------------------
A květ - co s ním
do vody hodit aspirin
seříznout stonek skalpelem
k obrázku rodičů, vnučky a syna
vázu na polici dát
Snad prospěje to i ono
a atmosféra jiná
ať stane se, co má se stát
(Udělal jsem, co moh‘ jsem udělat,
půlnoc je za sklem, tak jdu spát )
a když mne ráno slunce budí
z vázy zdraví květ tmavorudý
Moc hezky a s citem napsaná,na počest báseň. Ano,vždy to odnesou nevinní.
04.04.2020 12:28:50 | jenommarie