Anotace: Mnoho písmen, zabilo slovo.
Rety, uzavřené v pěsti.
Něco řekl, dostal pěstí.
Pěst rozbalila, svojí čest.
Dlaň sevřela tě, nepustí.
Odpusť, nebo zapomeň.
Škleb nebo nepovedený
úsměv. Přímo hleď, nervi
z očí upřímnou odpověď.
Něco řekl, pak jen na zem
spadl. Utrhl kyselý plod
tak se zrodil, tenhle škleb.
Nehleď na mně, uhni, couvni.
Narovnej se nebuď koště.
Nezametej tohle svinstvo.
Neuklízej a hlavně nepřepínej.
Slova spadlá na zem, kdo je
znova pevně uchopí. Kdo je
tak, jak se zamýšlely pochopí.
Utopen, v řece moudrých
slov. Jen ty činy utekly si.
Do širé dáli, tam se stáhni.
Nevracej nic co jsi nevzal.
Nebuď podlézavý, vnucený.
Proč sis sebou tu čest nevzal.
Chybí ti odpověď i otázka není.
Kam šly, zase na telku asi čumí.
Hlídají se navzájem, kdo přijde
jako první. Kdo nastolí to drama
obraz první, který se právě odehrává.