PLIVANCE

Svítím si tu v noci, jako brouci.
Jsem obklopen tak nesmírnou
mocí, noci. Odkliď mi ten temný
sen, noční můru hnusně šedivou.

Spílám nebo zpívám, ukrývám tě.
Tebe co mně vnímáš, taký jaký jsem.
Odstrčen, vyňat zde pohrdán, zbídačen.
Vytažen za vlasy do průvanu, karavanů.

Došel až na konec planety, sklouzl se
dolů po elipse víceméně břitce. Jatý
odpoutaný, poté přivázaný, koňmo tak
krutě roztržen. Odeslaná krutost, cítíš
ji taky, prachbídná necudná povrchnost.

Rozevlátý, hnaný, větrem, deštěm, sněhem.
Co je za těmi vraty, jsou tam taky zlý bubáci.
Mají zuby trhací, jsou tací i onací, onanují taky.
Mají ptáky, šukají, mrkají, padají na zem v mlze.

Chovají se drze, když se vehementně rozčílí.
Mají barevné motýle a taky velice žlutá pole.
Jsou chudí ale vlastně strašně bohatí, jak to že
to neví. Odkdy jeden člověk vlastní celý stát a
lidi v něm. Není to nepravděpodobně dosti jistě,
nepravděpodobné.