Vojáčkův boj

Vojáčkův boj

Spí, pokojně dřímá v peří
na loži, co ustlali mu,
čelo místy vráska zčeří,
horečky má, taky rýmu.

Spí na místě přiděleném
vojín, jehož tělo skolil
neduh s tuze štědrým věnem;
nabral ho prý u Thermopyl.

Spí, nevzrušen děním kolem,
u lůžka jej děvče stráží.
Dej bůh, že se vrátil z pole,
kde jiní se v leže praží.

Sestra chladí v ohni čelo,
z dálky trubka sytě zní;
kéž to mladé, silné tělo
v lítém boji zvítězí.