Alej smrti

Alej smrti 

Cesta jižním krajem vede,
z ní zní strašné úpění,
země rudá, mraky šedé,
krev z ran teče a pění.

Jak tisíce sazeniček
kříže jsou tu vztyčené.
Město smrti beze svíček,
bouře žíti skončené.

Dosud živí ví, smrt přijde,
zbaví tváře rumělců.
Kam lze vidět, všude lidé,
šest tisíců umrlců.

Smrt je zbaví hřebů kříže,
pak konečně vyhrají.
Neb teprv bez těla tíže
svou svobodu získají.