Nová vlna

NOVÁ VLNA

Sušíš si krvácející rány,
části těla jsou již vyrovnány.
Zahodit to raděj někam ven.
Nový život přines tento den,
nějakého Frankensteina,
Tahle prokletá role mu byla dána.

Prokletý anděl, jenž do pekla padal,
pomocnou ruku mu kdosi podal.
Kdo to jen je, snad můj Bůh?
je snad tohle můj duch?
tak vyčerpaný, aby skákal,
stejně tak mladý, aby běhal?

Nikdy nekončí hledání navěky,
divoké sny, sny mého srdce.
Vždy hledaný, vždy žádostiví.
Na začátku je plno otázek.

Mimo krajní mez si Bůh
bez milosti a beze strachu hraje.
Vytvořil bestii, člověka bez duše.
A to je cena války mezi Bohem a člověkem.

Chci dřív skončit se svým životem,
ale nevím, jak, nejspíš pod autem.
Znovurozebrání nespokojeného robota
a bolestný konec jeho života,
živého lidského potěru,
jenž Ďábel zamýšlel stvořit poslepu.

Nikdy nekončí hledání navěky...