konec bezdomovce

Tichá noc před bouřkou

ležím na lavici pod rouškou

dýchám jak myši ve spíži

cizí stín se ke mně plíží

otáčím se a otevírám oči

někdo na mě močí

je to asi velký muž

vytahuje na mě nůž

tiše polykám a srčím

pod dekou se temně krčím

nebe ještě není modrý

tohle nemá konec dobrý