Znám i TEBE!!!

Jsem jen mrazivý závan na zátylku.
Mým dechem je pouze tvůj strach.
Dávám ochutnat děsivé hrůzy chvilku,
kdy celý svět se ti hroutí v prach.

Sevřu ti hrdlo, promodrám tváře,
tvé útroby spletu v těsný uzel.
Roztrhám stránky prvního slabikáře,
tvá radost se promění v uhel.

Znáš mě moc dobře, vzpomínáš?
Občas se sejdeme v noci.
Tehdy pak můry prožíváš,
a já Tě mám ve své moci.

V temném lese jsem důvěrný přítel,
a před smrtí tvůj starý brach.
Znají mě ptáci, při ztrátě křídel,
nevinní lidé, když honí je vrah.

Objímám matky ztracených dětí,
hladívám po vlasech nemocné starce.
Líbám zoufalce když z okna sletí,
posílám černé kříže na obálce.

Mluvíváš se mnou o děsu.
Voláš, když puká ti srdce.
Svíráš mě při pádu z útesu.
Držíš mě, když máš prázdné ruce.

Víš kdo jsem, ale jméno nemám.
Já jsem ti vosou a ty mě medem.
Pokaždé najdu koho hledám.
Těš se! Brzy se sejdem!