Pustina nicoty..

Jen pustina svárů a bolesti
Křiku, trápení a věčných dohadů
..kde cestu ti nikdo neklestí..
Kde dech ti ubývá pomalu
Pomalu, však jistě a hrozivě
Umíráš v té temné krajině
Kam nepřijde léto po zimě –
- kruté a lačné, co vládnout bude věčně
Havrani krákají poslední tóny
..jako tvou pohřební píseň..
Skrze mříže hledíš zoufale do zahrady Štěstěny
Srdce ti ovládla tíseň
Nepřijde ti pomoci, já to vím
Stará se o jiné, ty jsi tady
..a navždy budeš mým..
Černé nebe plné marné snahy
.. ční nad tebou..
obloha bez hvězd či Měsíce
..z očí ti krvavé slzy kanou..
..a v dáli již plá tvá hranice..
pozdě lituješ, pozdě máš obavy
Už jsi odsouzen.. a jsi vinný!
Na rukou i nohou těžké okovy
Patří ti to, za tvé činy
Supi se slétají nad tvým tělem
Nedají ti pokoje, navždy budeš bloudit
V pustině smrti, mezi zatracením a peklem
V pustině plné nicoty..