Krysař

Krysař

Byl den jak každý jiný,
jen tys práci měl,
abys vyhnal krysy,
každý z města chtěl.

Za odměnu nemalou
začals teda hrát,
žádná krysa nemohla
na místě snad stát.

Přes ulice Hamelnu,
ty vedls je dál,
i na řece Weser
stále jsi jen hrál.

Omámené hudbou tvojí
krysy voda spolkla hned,
město rázem změnilo
k lepšímu svůj vzhled.

***

Vracíš se zpět na radnici,
odměnu svou měl bys rád,
starosta však peníze
náhle nechce dát.

Krysy prý jsou mrtvé,
tak jak můžeš škodit,
peníze se budou
k věcem lepším hodit.

Hrabivostí lidskou
naštván a i zklamán jsi,
když odcházels chovali se
k tobě hůř než psi.

***

Až nastala neděle,
ke mši volal zvon,
zazněl zase ulicemi
líbezný tvůj tón.

Ne však krysy, ale děti
následují píšťalu,
sbíhají se z Hamelnu
celičkého pomalu.

A zatím co dospělí
v kostele se modlí,
vychází ti celičký
tvůj plán mírně podlý.

Tančí děti ze tebou,
až k vysokým horám,
k těm co je i já,
horko těžko zdolám.

Pak rozevřel se jeden
z horských šedých vrcholů,
i s dětmi jsi vkročil
tam do hlubin, až dolů.

***

Když potom mše skončila,
vyšli lidé do ulic,
žádná radost nezbyla,
jenom slzy a víc nic.

Marně matky volaly
dcery svoje, syny své,
to nedělní ráno
bylo víc než zlé.

Náhle kdosi přiběhl,
žena, děti hlídat měla,
pravdu, kam se poděly,
všem lidem hned děla.

Zhrozivší se všichni
běželi hned k hoře té,
se slzami v očích,
křičely jen matky: „NÉ!“

***

Litují teď všichni,
včetně celé radnice,
k hoře však už mohou
jenom nosit kytice.

Litují a proklínají,
že krysaři nedali
peníze, co slíbili,
litují, že zalhali.

Jak se ale říká,
pozdě bycha honit,
prosit už je marné,
do hor šedých chodit.

***

Krysař vzal si odměnu
místo peněz děti,
neměli mu lidé
k nohám házet smetí!