Zvláštní kraj

Přišla jsem do zvláštního kraje,
kde láska příliš rychle taje,
kde domy mají fasádu černou
a ulice zdobí barvou temnou,

Kde bolest se prochází směle,
ač svítí slunko či leje.
A zrada na školách učí,
že láska jen srdce mučí.

Kde závist, ta děvka špinavá,
se každému hned rozdává.
A nenávist tu řídí svět.
Zde zahyne každý štěstí květ.

Zde není den pouze noc.
Tady dobro nemá žádnou moc.
Místo parku jsou tu hřbitovy.
A svůj sen tu nikdo nestaví.

Nebe tu hvězdy nezdobí.
Zlo si zde všechny podrobí.
Zdá se mi, že je to smutný kraj.
A přec pro zdejší lidi je to ráj.