Princezna noci

Ve své rakvi usíná,
zlostně se usmívá.
Zdá se mu krásný sen,
o smutné slečně jen.

Na hřbitove se země chvěje,
proč se něco takového děje.
Kdo se ze sna probudí,
koho dneska zahubí.

Vydá se na cestu,
hledá svou nevěstu.
Co staletí s ním bude žít,
nebude v rakvi jen tak snít.

Dívka byla vybrána,
života náhle zbavena.
Pak svou krev jí dal,
aby s ním žila dál.

Princeznou noci se stala,
aniž by si to přála.
Navždy už bude žít,
nikdy nemůže zemřít.