Procházka temnotou

Oblohou černou netopýři létají,
sovy v lese do noci zahoukají.
Luna na nebi jasně svítí,
hvězdy jsou jak noční kvítí.

Vlci se vydali hledat večeři,
žabí skok do tůně vodu rozčeří.
I upír se jasnou nocí prochází,
pár budoucích obětí nachází.

Několik spanilých dívek ze sna probudil,
k sobě do temného lesa je jít přinutil.
Omámené dívky neví, co je čeká,
upířích špičáků se každá leká.

Krásnými slůvky upír je chlácholí,
že co bude se dít vůbec nebolí.
Nočním tichem se hlasitý výkřik ozval,
to nic, to jen upír dívčí krk zuby proťal.