Proč?

Lopata je v rukou silného chlapa.
Háže hlínu do hrobu čerstvě vykopaného.
Ozývají se zvuky dopadajícího mokrého bláta
na dřevěnou rakev mrtvého kluka jeho.

Muž v dešti kapek pohřbívá své dítě
a myslí při tom na svou milovanou ženu.
Petrolejová lampička mu září u nohou sytě,
a s ní měsíc svítí na tuto smutnou scénu.

Zatím co žena chystá pro dva její kluky večeři
její muž nad nevykopaným hrobem pláče.
Naříká s lopatou v ruce a stále nevěří,
že kluka zabil on sám násadou od krumpáče.

Žena si vesele píská nad hrncem zelné polévky
zatím co muž nevěřícně hledí na hroudu hlíny.
Muž pláče nad klukem, kterého vychoval od kolébky
a žena netuší, že její syn byl z mnoho vražd vinný.

Muž nechápe jak mohl být z kluka vrah
a nechápe, kde se to v něm vzalo.
Byl vyčerpán ze všech těch marných snah
aby zjistil co se sakra vlastně stalo.

Snažil se znovu a znovu vybavit si tu scénu,
kdy se vracel s krumpáčem v ruce z práce
jak viděl svého kluka bodat jakousi ženu
a pod nimi kaluž krve jako na zabíjačce.

V očích syna viděl příšerné uspokojení,
které se stupňovalo výš s každým bodem.
Syn se na něj podíval jako na zjevení
a zaútočil na otce svým krvavým nožem.

Otec chtěl svého syna jen omráčit.
Mráz na celém těle jak viděl svého šíleného syna.
S násadou od krumpáče si musel postačit.
Praštil jej do hlavy a přemýšlí, zda to byla jeho vina.

Zda to byla jeho vina, že teď mrtvý leží.
Byla to výchova nebo snad jakási úchylka.
To už teď, když je mrtvý zjistí stěží.
Rozplakal se nad tím co řekne jeho manželka.

Měsíc stále spokojeně svítí v televizoru.
Muž v dešti s pláčem odchází ke své chatě.
Děti se strachem pozorují jeden ze svých hororů
a učí se jak ve filmech dochází k brutalitě.

Pak někdy s nožem v ruce budou chodit po ulicích
a měsíc bude svítit na reálné drama
jak budou bodat nožem s úsměvem na lících
a fikce se změní v realitu krvavého panoráma.