Hřbitovní svíce
Hřbitovní svíce
Anotace: Už nebudou trpět - nikdy více.
Kamenný náhrobek -
ostrůvek světla v temnotě duší.
Slýchávám v noci,
jak mrtví zevnitř rakve buší.
Uvězněné jejich duše
tápou v pustém ráji,
Neklidná však jejich těla,
hnilobě se brání.
Chodívám v ta místa
již po dlouhý čas.
Upravit hroby,
posekat trávu – zas a zas.
Často slyším šepot,
je tichý, ale zřetelný.
Líčí slova utrpení,
nicoty a strádání.
Už jenom pro ten pocit,
zažehnu na hrobech všechny svíce.
Pronesu útěšná slova,
nebudou trpět – nikdy více.
ostrůvek světla v temnotě duší.
Slýchávám v noci,
jak mrtví zevnitř rakve buší.
Uvězněné jejich duše
tápou v pustém ráji,
Neklidná však jejich těla,
hnilobě se brání.
Chodívám v ta místa
již po dlouhý čas.
Upravit hroby,
posekat trávu – zas a zas.
Často slyším šepot,
je tichý, ale zřetelný.
Líčí slova utrpení,
nicoty a strádání.
Už jenom pro ten pocit,
zažehnu na hrobech všechny svíce.
Pronesu útěšná slova,
nebudou trpět – nikdy více.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Děkuju za komentáře. "Nikdy více" mě napadlo i bez souvislosti s Havranem, ale pak jsem si uvědomil, že se to tematicky hodí ;-) Jinak hroby místy smíření jsou, ale tady se to nějak nepovedlo :)
09.06.2008 20:32:00 | jastrebok
Zajímavé, že to vidíš takhle. Báseň se mi líbí. Pro mě je to jiný úhel pohledu, protože já mám na hřbitovech pocity opačné - smíření, klid, odpočinek...Ale jako horor to zní dobře:-)
07.06.2008 23:19:00 | monterka
Takové Poeovské (ach jo, to je přídavné jméno jak noha), líbí se mi to, hlavně ta první sloka
07.06.2008 20:36:00 | verunča