Prokletý

V krvi byl jsem stvořen,
černá růže znakem mým.
Zuby mé, jak tesák vnořen,
krev stéká pramenem rudým!

Za netvora považován,
já však nechci jím být.
Já radši byl bych ukřižován,
než žízeň po krvi převelkou mít!

Bezmocen v té touze jsem,
rozum můj temní dívčí krev.
Dřív než znova vyjde den,
Noční klid rozrazí výkřiky žen.

Ve dne schovávám se,
večer se plížím jak stín.
Sám sebe se obávám,
touha krve prokletím mým.