Strach

Film končí a světlo zhasnulo,
vtom cosi ve mě sklesnulo,

to nechce se mi umývat,
začnu pod deku utíkat.

Dveře se s vrzáním otevírají,
mé ruce deku křečovitě svírají,

vidím různé děsivé stíny,
snad již nepotřebuji plíny.

Přeci však mám divný pocit,
že by duch v našem bytě procit,

pod deku se ze strachu vrhám,
někdo mě chytí - běsivě trhám!

Vtom má matka vedle mne stojí,
své rány si chvatně hojí,

stojí tady a vůbec nechápe,
proč její syn již nechrápe,

proč vyvádí jako pomatený,
já jsem mami jen polekaný.