Zamordovaná

Máš kůl?!
Stačí i nůž,
nejlépe tupý,
ať ty děvky trpí!
Ať vědí zač já jsem,
ať poznají odolávání bolestem!

Povedu řez
křivě po hrudi.
Jaktluče srdce na živo uvidí!

Ne!
Nezabíjím hned!
Nechám je pořádně trpět.
Tupým ostřím,
řez po řezu!

Přijdou mdloby,
bolest přestané vnímat.
Trochu vody
at se začne ještě hýbat!

Shodím do jámy,
svolám havrany.
Ještě za živa
nechť zobákem ti oči vyklová!

Tvé srdce
bude mou trofejí!
Tvá krev
vínem mým,
nápojem kterým se opíjím!
Tvá ústa
hlínou zadusím!

Shnij!
pod listím a kameny,
nechť tvé tělo se v ohyzdu promění!
Červy si najdou domov svůj
a farmář použije ten hnůj,
konečně budeš užitečná!