Rozpitvávám se

Zatlač mi oči hluboko do těla,
abych se pořádně ze všech stran viděla.
jenom mi nedovol pitvat se v kravinách,
které najdu v těch niterních končinách.
Nořím se v hlubiny oslizlých vnitřností,
ve kterých mrtvy dlí všechny mé přednosti.
je mi zle z pohledu na srdce tlející,
bez citu, bez lásky, prázdnotou zející.
Hledám, co zbylo tu po krátkém životu,
ale co nevidím, bolest a samotu.
Kde je krev, krása a síla těla?
Zbyla jen schránka zpráchnivělá...
A i když vírou v další život hořím,
tak, bohužel, stále hloub se nořím.