Prokletí věků

Vzývám síly temnoty a prameny světla.
Ať pozvednou ruce a spojí je v jeden svět.
Ať ptáci s rozervanými křídly zpívají
a stromy si rvou vlasy.

Ať všechen život ustane v okamžení
zrodu a smrti odsouzení.
Ať veškerá síla silou zhyne,
ať veškeré nic objeví jiné.

Čas ať se ztratí v hodinách
a jeho ruce minuty změní v prach.
Nechť povstane ten nejvyšší z osudu světa znalém.
Ať nepravost se zalkne hned, teď, málem.

Čistota nechť se naplní horoucností
a stane se chtíčem, (ne) ctností.
Nechť tvé tělo naplní se tužbou,
staň se mým druhem, družbou!

Krev krví dojde k vykoupení,
sen stane se realitou v zastoupení.
Osy se ohnou, spojí se v kruh,
údy ti tuhnou, teď jsi můj druh.