O stesku zvonů

Hlas tisíce zvonů
bez srdcí tepajíc,
však němé železo neuměje zřít,

klus tisíce koňů
bez uzdy se vracejíc,
jejich páni nebudou navěky žít.

S kopyty od krve
brázdí cesty z prachu,
bez jezdce, bez sedla - jen schvácený tvor,

zvony jako prve
bez úcty, bez strachu,
sledují stíny
upadat za obzor...