Dar smrti

Dar smrti

„Za sebou máš dlouhý den,
v ranách od života sůl,
poselstvím je ten tvůj sen
všech proklatých, dravých můr.“

Věnoval jí úsměv hladu
a ona jemu nedočkání.
Tuhle duši ztracenou už
ani sám Pán neochrání!

„Usmíváš se, lidská vílo,
chceš se tedy mrtvou státi?
Vím, že o tom se ti snilo
a mohu ti dar smrti dáti.“

Dívka hbitě přiskočila
a vrhla se mu v náručí.
Víc už říkat nemusila;
„Jak paní si poručí!“

Světlo luny naposledy
na dravčí chrup vrhlo zář,
než bolest navždy zošklivila
Eleninu krásnou tvář.

A už její duši volá
sivý sýček přelétavý,
ač mrtvá zatím pouze zpola,
nikdo už ho nezastaví.

„Pooojď…“ zní v uších upíru
sýčka toho volání,
to do podsvětí další duši
s úzkostí zahání.

***

Předchozí - http://liter.cz/Basne/246609-view.aspx
Další (poslední) - http://liter.cz/Basne/246778-view.aspx