Zakázaný tanec

V měsíčním světle bílá kůže
a chladný dotyk na tváři
rty plné, rudé jako růže
oči se ve tmě rozzáří.

Pomalu hudba ukolébá
lačně se řasy zachvějí
ohýbají se noční stébla
však dotknout se klasy nesmějí.

A přece se k sobě naklání
tančí ve vánku zvláštní pár
vášeň neklidné ruce pohání
touha vstala ze svých már.

Beze studu pod hvězdami
Život se Smrtí jde ruku v ruce
obklopeni, a přece sami
je jediné srdce tluče.

Zahrada pozdním květem voní
rozvírá se náruč prázdná
plní se, uzavírá - pro ni
opatrnost byla marná.

Slzy po tváři stékají
něžně se upír nahýbá
okvětní lístky padají
dívčin život odplývá.