Noc

A zřím tu tmu tmoucí převyšujíc,
všechnu pozemskou vášeň a slasti,
do šíře okolí vykřikujíc,
to jedno prosté "Nic!",
ach,jsme již příliš hluboko v té proklaté pasti,
plné zloby a strastí.

Slepou temnotu ozařujíc
krčí se v koutě oblohy úplňkový měsíc
vidí padat hvězdu do lůna propasti,
nezná ono místo, ty nezaznamenané oblasti,
i když nahlas naříkajíc,
nezmůže ani to prosté nic,
světla země jsou příliš hluboko v té pasti,
kde je pomalu dohasínajíc,
zasahují všechny pozemské zármutky a strasti.