Ples příšer

Tichý hluboký les,
v němž koná se příšer ples.
Torzo s mrtvým princem skáče,
bledá ubodaná u pařezu pláče.
Prvorozený syn s hlavou plnou děr,
zdá se nemá na výběr.
Lamače kostí k tanci vyzývá,
Moloch se malému sprostě vysmívá.
Velké dítě češe malá matka,
děsivý je pohled na přerostlého spratka.
Scvrklá milenka ve vzpomínkách žije,
spoutaná žena sebou v poutech šije.
Lesem ozývá se strašný ryk,
to poustevnice stará, od ní pochází ten křik.
Šakal chvíli zapomněl na svou krutou tvář a okolní věci,
na chvíli úsměv přelétl přes hlavu schovanou v kleci.
S nasupeným výrazem Kladivo popíjí cosi,
slzy Oběti zlomeného srdce mění se na kapičky rosy.