Píseň o upírech - V.

Už je to tady,
šilhající hlady
na město útočí,
prý si lidi zotročí.
Nadělají si z nich poháry svého moku,
opijí se plazmou v prvním silném loku.
Jen na krku oběti stopa po nich zbude.
A další z nás upírem už navždy bude.
Dvě malé tečky prozradí,
kdo je přítel a kdo nezradí.
Kdo naopak už je jejich sluha,
dírky svítí jak červená stuha.
Upíři si stěžují, jde to nějak ztuha.
Za to může Dracula a ty jeho dryáky,
udělal z upírů nemotorné pijáky.
Co sotva vidí, mluví, letí, slyší.
Jsou jako formy vývojově nižší.
Ach, jaká je to ostuda,
za všechno může
ta karpatská obluda!
Upíry zasáhla velice
nefalšovaná transfuzní opice.
A tak pro dnešek musí pryč,
zalezou do rakví, zamknou na klíč.
Aby se pořádně prospali.
Do další akce síly nabrali.
Lidstvo je prozatím zachráněno snad,
posíláme díky Draculovi do Karpat.