Klaun

na silnici postava
stojí tam tak pyšně
vroucně na mě mávala
pohlížela hříšně
k sobě si mě lákala
přimlouvala sladce
poklony mi skládala
ta postava v dálce

stála jsem však strnule
neschopná slova
zírala jsem nevrle
na toho zvláštního tvora
tváře bledé
bez krve
rudý nos notorika
rty ve šklebu strnulé
a ty oči hrůzného komika…

oči?
dvě díry vyhnilé
dech páchne stokou
vlasy vlhkem zježené
a ozdobené pleškou
dvakrát, třikrát pokyne
to vše jen krátce
potom zmizí, rozplyne se
ta postava v dálce…