Upír

Napij se z krve smrtelných lidí,
Opij se jejich nenávistí
Zanechej v nich jen osudy,
Jejich nenávratné zlosti.

Vpij do sebe doušek síly,
A nech je trpět hnusnou chvílí,
I když uvnitř sebe mocně šílíš,
Ty chceš a nikdy se nedělíš.

Jsou tvé bezbranné oběti,
Ubohé, tenké jak klubíčko nití,
Drtíš je, ale víš, že už se nebrání,
Nikdo je před tebou neochrání!

Znáš dobře svou moc, nač ji nevyužít?
Ale proč nikdy nezkusit potlačit v sobě to chtění?
Zkus prosím zastavit své toužebné ovládání.
A chuť v tobě dosyta nevykrmit.

Jsi natolik okouzlující
Tvůj pohled omamující,
Zachytí každou lidskou bytost,
Každý ti věnuje pozornost.

Tvoje přesvědčení,
Skryté rozčilení
Nic neučinění a ty jen lžeš,
A všechno hezké lidem smažeš
Chceš, aby trpěli,
Ne takhle jsme to nechtěli.


Slibuješ a všichni ti věří,
Všechny omámíš, to se ti na nich tak líbí.
Jsme chytří, ale ne dost,
Pouhé kořisti, co něco slíbí
Ale v životě nám chybí opatrnost.
Proto opětujeme tvou pozornost.

Mám strach, ale ty strachem dýcháš,
Mám hlad, ale ty se hladem ukájíš,
Chceš víc a víc a tajně sníš,
Jak chytit ty lidské myši,
Co vždycky něco skrytě tuší.

Chůzi naší slyšíš,
Vůni všech cítíš
A ty-to zlé znamení,
Které i mě dokáže ovlivnit?
Provedeš mne představou
O krásném snu
Stanu se tvou potravou,
A tvé zuby se zakousnou. ..