Prokletí

Smrtelný jed ovládl křehké tělo

v žilách se majetnicky rozpíná

temnotě ven by se chtělo

nastal její čas, už se neukrývá



Vědomí bojuje o život svůj

tělu už pomoci není

hochu říkám ti stůj

tvá dívka upadla v zapomění



Díval se, nadějně doufal

nestalo se nic, zázrak se nekonal


Naposledy prázdně vydechla

otevřela ztěžklá víčka

její kůže se podivně zabarvila

šedivé pruhy zdobily i krásná líčka


Slyšel jen, jak výhrúžně zavrčela

než jeho horká krev, studenou zem pokropila

olízla si rty, krví zbrocené

její vědomí je bohužel, navždy ztracené