Démon

Ruce se potí, srdce rychle buší,
mám v sobě démona, stravuje mi duši,
ne neříkejte mi, že jsem zlá,
není to má vina, jsem posedlá.

Mé slabé tělo jen chabě se brání,
kvůli němu porušuji všechna přikázání,
však jak mám odolat tomu svůdnému hlasu?
Vím, že jsem ztracená, už nenajdu spásu.

Tak zavolejte kněze, ať vyžene ze mě zlo,
však bojím se, že je pozdě, už mě posedlo,
už není východiska, není žádná naděje,
démon uvnitř mě se jen tiše směje.

Říkají, že jsem nemocná, jen já pravdu znám,
to démonovi v sobě stále více podléhám,
nikdo mi nepomůže a nic mě nezachrání,
v jeho krutém počínání nic mu nezabrání.

Ne já nejsem šílená, jen ubývá mi sil,
ten démon nade mnou už téměř zvítězil,
strach se ve mně probouzí a smysly zastírá,
mám v sobě démona, co mou duši požírá.