Z plátku svého života
vidím krásu Miami,
jak kus šťavnatého masa
zdá se a ta dobrota
energii dodá mi.
Bílý člun a prázdnota,
život plný tajemství,
za přetvářkou úsměv zralý.
S plátkem svého života
proplout oceánem v dáli,
procházet se po Miami,
sbírat slunce do svých očí,
občas shodit masku pravdy,
zlo skrýt mezi bažinami,
na lodi to všechno skončí.
Ráno přijde holení,
jídlo, ach ta rutina.
Vzít si další čisté triko,
když už nejsme zpocení.
Odhalím teď zlosyna.
Jsem to já, holt mám dvě tváře,
jednou částí policie,
jindy jako trhač kytek,
jež si schovám do herbáře.
Žádná z nich to nepřežije.
Z plátku svého života
zřím i špatnost Miami,
jak kus šťavnatého masa
pozřím ji, ta dobrota
za studena chutná mi.